Sedm osobáků na 1. kole dorostu.
V sobotu 31.5.2025 se na 1.kole krajského přeboru družstev dorostu a juniorů ve Staré Boleslavi podařilo v naší tréninkové skupině mezi dorostenkama a dorostenci překonat hned několik osobních rekordů.
Marťa ježková hned v úvodu dne zaběhla na 100m překážek čas 14,49 s, což je sice zlepšení "jen" o 2 setinky, ale radost nám to rozhodně nezkazilo. Za mě jsme v totmo závodě určitě našli směr pro závěrečnou část přípravy před republikovým šampionátem. Na konci závodů Martina běžela ještě 200m, kde si rovněž běžela osobák a poprvé pokořila hranici 26 vteřin (25,89 s).
Mie Plačkové, vzhledem k jejímu nabitému programu, kdy předevčírem závodila s reprezentační štafetou v Turnově a další repre start ji čeká opět hned následující pondělí, jsem přihlásil její doplňkovou disciplínu skok do dálky, na kterou se velmi těšila. I když to v rozcvičování vypadalo, že se ne a ne trefíme na prkno, nakonec to přeci jen vyšlo naprosto dokonale a Mia si vyskákala nový osobák 571 cm.
Marek Převrátil si brousil zuby na závod 300m překážek a tentokrát bylo vidět, že jde opravdu cílevědomě za svým cílem. Oproti poslednímu Markovu závodu, kde jsme nezvládli udržet myšlenky a soustředěnost, bylo v tomto závodu hned od začátku patrné, že to tentokrát Mára zvládne velmi zdárně. Výkon vypadal velmi rytmicky a svěže a když nám rozhlas oznámil výsledek 38,96 s, mohli jsme se radovat z vylepšení osobního rekordu. Mára si následně vylepšil osobní statistiky také v závodě na 200m, kde běžel 23,73 s.
Štěpán Holeček nejprve nastoupil k závodu na 100 m ,kde suverénně postoupil do A finále, v němž si nakonec doběhl pro symaptický výkon 11,35 s. K radosti z osobáku mu však chyběla jedna desetina vteřiny.
V následném závodu na 200 m, ale předvedl hodně kvalitní výkon, když se mu podařilo vyběhnout velmi hezky zatáčku a v cílové rovince potom doběhl pro nový osobní rekord 23, 14 s.
Adam Pernica po delší odmlce startoval na 400 metrů. Závod jsme si dopředu rozplánovali. Při samotném běhu poůsobil Adam hodně odhodlaně a na jeho projevu bylo poznat, že plánované mezičasy budou zřejmě rychlejší než plán. To se také stalo a metu 200 metrů probíhal v mezičase 22,9 s (plán 23,5 s). Na třístovce se plánu již přiblížil 35,5 s (35,7 s), ale v tu chvíli bylo již jasné, že první polovinu překopnul, což dokazoval právě mezičas na 300 metrů. Nicméně po doběhu kamera vyhodnotila výsledek Adamova závodu na 49,97 s a za mě musíme být v tuto chvíli spokojení s každým časem pod 50 vteřin. Závod nám ukázal, že rychlostně jsme připraveni dobře a nyní potřebujeme zapracovat na udržení rozložení tempa a také trochu pošťouchnout speciální vytrvalost.
Dobrý dojem ve mě nechal Honza Šmejkal. Na stovce postoupil do A finále, když v rozběhu zaběhl 11,48 s (finále 11,68 s). Zřejmě už ve finále se Honza potýkal s lehkou indispozicí, o které mi neřekl. V závodě na 200 metrů byl jeho výkon naprosto šokující a chvíli to dokonce vypadalo, že porazí v přímém souboji Štěpána Holečka, což by jistojistě znamenalo Honzův nový osobák. Zatáčka mu velmi sedla a na rovince Štěpána dramaticky stíhal. Posledních 20 metrů ale Honza vypustil a po závodě mi řekl, že to bylo kvůli stahujícímu se hamstringu. Výkon 23,42 s tak můžeme jen lehce oplakat, ale na druhou stranu jsem byl vlastně rád, že to dokázal takto během probíhající závodu Honza vyhodnotit.
Osobní rekord si připsal i Martin Hovorka, který po dlouhé době našel odvahu ke startu na 400 metrů a podařilo se u vyhrát druhý běh v novém PB 54,51 s.
Mezi dorostenkami našemu týmu hodně pomohla Anet Bedrnová, která závodila na 100 i 200 metrů. V obou případech brala 9 bodů za druhá místa, když na 100 m finišovala v čase 12,22 s a dvoustovku prolétla v kvalitním výkonu 25,50 s. Jsem rád, že Anet závody dokončila s dobře nastavenou hlavou, protože v jejím případě hodnotím právě tuto součást sportovního výkonu jako stěžejní. Na dvoustovce se mi Anetin projev navíc velmi líbil, protože dokázala běžet hezky uvolněně.
Velkou radost mi při tomto závodu ale udělal i fotka, kterou holky z naší tréninkové skupiny v čele s Jančou Šafránkovu, která byla tentokrát v roli vedoucí družstva dorostenek, poslali z tohoto závodu Janě Baldové, s níž spolupracujeme na úseku kompenzačních cvičení během celého roku. Je to pro mě známka, že holky vnímají tuto aktivitu jako důležitou a současně i poděkování Janě za její čas, který nám věnuje. Pro mě navíc známka, že holky vnímají svoje sportování komplexně a uvědomují si, že jejich sportovní výkon ovlivňuje mnoho dalších faktorů.