Na prvním kole mládeže velký osobák i vítězství hlavy nad tělem pro Máru.
V pátek 8.5.2026 jsme již naplno zahájili závodní sezónu v Kolíně v rámci prvního kola krajské soutěže družstev mládeže. Týden po návratu ze soustředění bylo vcelku ještě obtížné předvést maximální výkony a při součtu vnějších faktorů v podobě chladného počasí, jsme byli vesměs spokojení s předvedenými výkony i tím, že se nikdo nezranil.
U mnohých byla ještě znatelná únava z jarní přípravy, kterou jsme právě v tomto týdnu dokončili. Současně musím vyzdvihnout osobní rekordy, kdy zejména Marek Převrátil dokázal, že nad překážkami opravdu zvítězil hlavou a z toho jsem měl obrovskou radost, když se to navíc povedlo ve velmi kvalitním čase. Mára si na krajské soutěži družstev mládeže zapsal výrazně nový osobní rekord na trati 400 m překážek, kde je letos nově v kategorii juniorů.
Velmi rychlý čas 55,62 s nás velmi potěšil stejně jako technická stránka a rozložení kroků na jednotlivých mezerách. Márovi se povedlo běžet až do páté překážky na 15 kroků. Největší posun ale udělal Marek v oblasti psychické přípravy, kdy se během posledního roku hodně posunul a zvládl nastavit hlavu k takto kvalitnímu výkonu. Moc gratuluju!!
V případě sprinterek Jany Šafránkové a Mii Plačkové jsme zahajovasli sezónu časem 12,01 s na 100 metrech, což jsou velmi podobné časy jako v loňském roce, kdy však panovaly rozhodně vlídnější podmínky. Z tohoto pohledu nemusíme tedy vůbec být zklamaní. Holky se po doběhu finále, v němž předevedly další podopbné výkony jao v rozběhu, cítily na lepší čas, ale realita nevyběhanosti po dubnových soustředěních sv kombinaci s chladným počasím lepší časy zjevně neumožňovala.
Technicky byl Janin i Miin běh, ačkoliv běžely bok po boku, naprosto odlišný. Jana dominovala v druhé části závodu, kdy hodně "zatahovala", ale současně byl její projev tak trochu až přehnaně silově-bušivý. Nemyslím, že je to chyba, jen součást projevu pro náročné dubnové přípravě. Mia naopak vypadala velmi uvolněně a "lehounce" obdobně jako na předešlých trénincích. Rozhodně to Mie krásně "vyjelo" v bou závodech na 100 m z bloků. Na dvoustovce, kterou Mia následně přidala za 25,07 s, bylo již znát, že se jí běžete zas až tolik nechce, ale projev byl podobně uvolěnný jako na poloviční trati.
Dva osobáky si připdala Marťa Ježková, která nejdříve nad překážkami zaběhla 14,67 s, což je oproti loňské sezóně, kde však tuto dospěláckou výšku běžela pouze párkrát, výrazné stlačení jejího osobáku pod 15 vteřin. V tomto závodě šlo především oé udržení rytmu a z toho pramenícího dokončení závodu. To vše se povedlo a nový osobní rekord byl, řekl bych, pocvinností. Na stovce si Marťa PB upravila rovněž, i když jen decentně. Aktuálně předvedla 12,53 s a i zde si myslím, že podle projevu bych vsázel na rychlejší čas. Každopádně Marťa přesvědčila, že má dobře natrénováno.
Jirka Synek si nejdříve v rozběhu na 100 m zaběhl čas 11,04 s, což nás příliš nepotěšilo i přes chaldné podmíky 12°C. Technicky se mi zdálo, že tento start se opravdu nepovedl, protože Jirka zůstal hned u bloků na krátký krok a i když frekvenčně hodně zamakal, nebylo příliš efektivní. Ve finále se Jirkovi start již povedl lépe a povedlo se změnit i několik detailů, které jej limitovaly v rozběhu, zejména kdy nestíhal frekvenčnost kroků dostat do vytvoření kroku před sebou. Finálový výkon pod 11 vteřin (10,97 s) tedy bereme a i model, kdy Jirka dokáže posunout výkon z rozběšhu vnásledném finále směrem dolů, je pozitivním ukazatelem.
U Adama Pernici jsme si pro tento závod naplánovali start pouze na 200 metrů. U Adama bylo velmi patrné, že jsme tímto týdnem opravdu teprve regulérně uzavírali speciální přípravu. Ještě v úterý Adam absolvoval celkem náročný trénink speciální vytrvalosti a v součtu zatížení všech dubnových soustředění se aní neí čemu divit, že jeho projev tomto závodě působil velmi svázeně. I Adam sám po závodě hovořil naprosto shodně. Tuhé nohy, které nešly zvedat, toporné postavení trupu. Výkon 22,62 s tomu jendoznačně odpovídá a odpovídá i tomu, že Adam v závěru trati hodně vytuhl. Dobrým znamením ale může být prvních cca 90 metrů trati, kdy to mělo krásný tah dopředu a také práce s náklonem v zatáčce hodnotím pozitivně. Rozhodně zde potřebujeme směrem k začínající závodní sezóně uvolnit a vyběhat obdobně jako u zbytku skupiny.
Dva nové osobáky si přidal Šimon Kratochvíl. Tomu se v rozběhu na 100 m povedlo o 4 setiny srazit svůj osobák z Berouna na aktuálních 11,40 s a ve finále by jej podle mě ještě vylepšil, kdyy se mu ve finálovém závodě povedlo lépe odstartovat. To byla asi jeho aktuánlě největší chybka. Jinak se mi Šimonův projev velmi líbí. Hezky udržený náklon po startu, krásný rytmický a dlouhý krok v druhé části závodu. Na dvosuitovce, která Šimonovi zatím moc "nechtuná" si udělal rovněž osobák časem 23,65 s. Výběh ze zatáčky Šimonovi docela "slušel", a tak si myslím, že na této trati ještě může svoji výkonnost hodně posouvat.
Ondra Šantůček měl radost z dalšího posunu svého osobního maxima, když sina stovce vylepšil statistiky o desetinu dolů na 12,12 s. S tímto časem navíc ke svému překvapení postoupil do finále B, ke kterému se ale nestíhal včasd připravit. I tak je jeho finálový výkon shodný s předchozím osobákem. Technicky se Ondorvi povedlo pár maličkostí, které jsme si upravovali na tréninku. Zatím sice ne stoprocentně, ale je fajn, že Ondora zvládá transfer technických změn aplikovat do závodu. 200 metrů zaěhl Ondra za 25,12 s a zde jsou jeho možnosti jeho jistě nevyčerpané. bude ale nutné dlouhodobě zapracovat na rozvji rychlsotní a také tempové vytrvalosti .To ale není úkol na krátkou dobu.
Dvojí osobák si v tomto závodě vylepšil i Filip Bydlák, který delší dobu kvůli zdravotním obtížím netrénoval. Filipovou předností je frekvenčnost, kterou přirozeně disponuje. V tomto směru vidím zajímavý potenciál, který v případě, že se nám podaří lépe uchopit techniku, kdy aktuálně Filipovi létají ruce dosti skžižmo a také délka kroku nedosahuje ideálních hodnot, posune jeho výkonnost ještě do kvalitnějších výkonů. Tentokrát se Filip mohl radovat z osobáků na 100 i 200 metrů (11,77 a 24,27 s).
Štěpán Holeček v rozběhu na 100 metrů nejprve ulil start a byl diskvalifikován. V následném finále, kde běžel mimo soutěž mě překvapilo, že se ještě neodnaučil vypouštět závěr. Podobný "detail" jsme řešili v halové sezóně a byljsem celkem překvapený, když mi Štěpán řekl, že nevypouštěl a tím pádem si toho není vědom. O to pracnější bude tuto záležitost odnaučit. Na dvosutovce si Štěpán závod vypustit nedovolil, ale absence tréninků v jarní přípravě, kdy byl omezen na pár týdnů, kvůli bolestem zad, když prochladl kvůli špatnému oblékání, byla znatelná. U Štěpána to bude nyní hodně o hlavě a o sebezapření. Výkony 11,63 s a 23,82 s Štěpána určitě moc nepotěšily, a tak doufám, že ho alespoň dosti nakopnou k systematické přípravě.
Honza Šmejkal měl radost, když postoupil na stovce do finále. Čas 11,85 s je sice hodně za jeho možnostmi a také osobákem z loňského roku. Při součtu technických detailů (nevýrazný a neasertivní výběh z bloků, kdy ve finále navíc regulerně zaspal, krátký krok) a také okolností spojených s jeho aktuálním zdravotním stavem, jsnme vlastně rádi, že má chuť závodit. Vážím si toho a přeju co nejrychlejší srovnání zdravotní stránky.
