Na halových přeborech závodila třináctka z naší tréninkové skupiny.
V neděli 11.1.2026 se v pražské hala Otakara Jandery ve Stromovce uskutečnily přebory Středočeského kraje, kterých se zúčastnila i naše 13 členná tréninková skupina.
Jako první zasáhla do bojů Martina Ježková , která si hned v úvodní disciplíně 60 m překážek doběhla pro nový osobák 9,14 s a tské vítězství na této tratimezi juniorkami, kam od počátku tohoto roku nově spadá. I proto jsme považovali tento start jako technický závod, jelikož se Martě zvýšily překážky. Nicméně do třetí bariéry jsem měl pocit, že vše běží velmi dobře. Posléze se zdálo, že si Martina uvědomila, že jsou překážky vyšší a v druhé polovině treti jakoby začala létat příliš vysoko. Každopádně na první start rozhodně velmi sympatický projev a zlatá medaile za titul přeborníka kraje byla bonusem.
Následovala sŕie rozběhů na 60 metrů. V klategorii dorostenek se njedříve prezentovala Mia Plačková, pro kterou šlo zejména o ujišění sde, že po návratu po zranění bude vše jak se říká "držet". I proto byl její výkon v rozběhu dá se říci velmi laxní, ale následně i s časem 8,08 s hladce postoupila do finále. Ve finále to stále ještě vypadalo, že Mia běží velmi uvolněně a nakonec čas 7,75 s zcela suverénně stačil na titul přebornice našeho kraje, když dominovala celému startovnímu poli. Myslím, že pro Miu bylo ale nejdůležitěší, že si v hlavě ujasnila, že se může na své tělo spolehnout.
V kategorii juniorek závodila nově Aneta Bedrnová, pro kterou byl postup do finále jasnou záležitostí, když svůj rozběh vyhraála za 7,80 s. V následném finále vytěžila zlepšení svého výkonu na čas 7,70 s, což beru jako sympatické a ještě lepsšší pocit jsem měl z toho, že si Anet s chutí došla pro stříbrnou medaili, kterou v tomto závodě vytěžila a měla z ní radost.
Svůj druhý osobák na těchto přeborech si zapsala Marťa Ježková, která rovněž startovala ve finále na 60 m mezi juniorkami. Už v rozběhu předvedla vylepšený osobák na 7,98 s a ve finále jej dokázala zopakovat, čímž potvrdila svoji aktuální připravenost.
Mezi ženami jsme měli želízko v bojích o titul přebornice Středočeského kraje díky Janě Šafránkové. Už v rozběhu Jana naznačila výkonem 7,78 s, že je dobře připravena, ale to, co předvedla ve finále, mě naprosto nadchlo. Od startu "vyjela" z bloků a udržela vše přiklopené opravdu moc hezky. Díky tomu dokázala udržet tah vpřed až do samotného cíle a věřím tomu, že až budeme rozzávodění a Janča předvede takto technický povedený výkon, musí z otho být parádní čas. Tentokrát z toho byl 7,70 s, což je Jančin nejlepší halový "otvírák" navíc vzdálený pouhé 2 setiny od osobního rekordu. Skalp soupeřky Terezie Táborské se v tomto ohledu rovněž počítá jako dlaší bonus ke zlaté medaili, kterou z tohoto závodu Jana přivezla.
V rámci kateogrie dorostenců jsme měli v rozběhových bojích 4 zástupce. Nejlépe se vedlo Tomáši Kučerovi, který předvedl z mého pohledu ne až tak dovrý starřt, ale po pár metrech dokázal roztočit svoje dlouhé nohy, aby následně finišoval ve výkonu 7,45 s, což byl poslední čas postupující do finálové osmičky. Zaplťpánbů za to, protož eve finále se start z bloků Tomovi již povedl o mnoho lépe a také výsledný výkon 7,33 s znamená obrovský osobní rekord.
Nováčkem v naší skupine je Filip Bydlák. I proto byl tento závod pro něj velkým křestem a co se týče technických parakametrů, jsou pro něj například starřtovní bloky prozatím spíše překážkou než-li pomocníkem. Každopádně dojem ve mě Filip zanechal jednoznačně pozitivní, neboť ři úvaze výše zmíněného, je jeho výkon 7,63 s potřeba hodnotit velmi vysoko. Zdá se, že Filipovou devizou bude do busoucna zjevný "tah na cíl", který v tomto i následných startech předvedl.
Šimon Kratochvíl nebyl se svým výkonem 7,83 s vůbec spokojený. Startovní reakce byla v jeho případě spíše pomalejší rázu, a tak hned v úvodu závodu nabral jistý hendicap. Kadopádně věřím, že v případě tohoto závodníka musíme být trpěliví. Přeci jenom po loňském vážném úrazu je potřeba mít na paměti, že ne vše jde tak rychle, jak bychom si asi přáli. Šimonovi dispozivi ale i světlé střípky z tréninků mě drží u toho, že jsem si jistý, že jeho čas ještě přijde.
Posledním dorostenecm byl Adam Sekyrka, jenž zažil tvrdý přestup z žákovské kategorie, v níž závodil za náš oddíl v loňském roce, do té dorostenecké. Adam zaběhl výkon 8,08 s a mohl tak mít radost z nového osobáku stejně tak jako z toho, že se mu výkon dle mého názoru technicky povedl udržet hezky přiklopený. Nicméně věřím, že Adam stejně jako já rozhodně myslí na výkon pod hranicí 8 vteřin.
V rácmi kateogrie juniorů sme měli zastoupení opět 4 borců. Adam Pernica předvedl již v rozběhu nový osobák 7,15 s. Při hodnocení jsme se snažili "vypíchnout" raději méně technických záležitostí než více, aby v následném finále měla hlava jasný úkol. Myslím, že se to povedlo, protože Adamův výkon z finále, který předvedl na hodnotě 7,02 s, byl jasnou známkou, že jsme to udělali dobře. Při hodenocení jsem tak trochu byl na vážkách, neboť hodnotu výkonu na jednu stranu nešlo hodnoti jinak než parádní bombu, ale současně jsem z projevu měl trochu "stažený" dojem. Nebyl bych to ale já, kdybych téměř v každé situaci nebyl tak trochu nespokojený... Rozhodně jsem ale za tento výkon spokojený a jsem rád, že úsilí, které jsme investovali do přípravy i ladění technických detailů, se objevilo i na samotné trati. Adam si s chutí vystoupal po zasloužeou stříbrnou medaili.
Velký den měl tentokrát i Štěpán Holeček, který (a nechtěl bych to zakřiknout) zdá se začal dospívat ve zralého atleta. V rozběhu předvedl 7,23s jen 3 setiny od PB, aby v následném finále daleko lépe odstartoval z bloků, neboť v rozběhu to bylo takové nemastné neslané, když první kroky z bloků vedly spíše krátce nahoru než impulzivně do dálky. Finále ale bylo o něčem jiném a také výsledný výkon 7,15 s hovořil jasně o tom, že se Štěpán dokáže již celkem uvědomněle soustředit na dvoukolový závod. Za mě velmi hezky výbušný výkon podobný některým momentům z tréninků a odměna v podobě nového osobáku, ale hlavně kvalitního výkonu, je bonusem.
Honzovi Šmejkalovi se závod úplně nevyvedl dle jeho přáíní a ani technicky si nemyslím, že by šlo i příliš vydařeou záležitost. Od startu relativně hodně úsporně drobivý krok, a tak výsledný čas 7,45 s nebyl důvodem k velkým oslavám. V tomto případě musíme hodně zamakat.
V kategorii mužů jsme měli zastoupení v Jirkovi Synkovi. Ten předvedl jak v rozběhu tak v následném finále výkon 7,03 s a v kontextu předešlého startu na Akademickém MČR to tedy bylo jako "do kýble". Oba jeho výkony byly v rámci krajských přeborů přitom relativně dosti technicky odlišné a Jirka sám i já jsme v tomto ohledu měli podobně odlišné pocity. Je dobré ale hledat maličkosti, které se povedly a v otmot směru si myslím, že jsme udělali kus práce na první polovině trati, kde se nám povedlo stabilizovat náklon trupu a délku kroků. Ta ovšem nevydrží do druhé půlky a tam zřejmě budeme muset hlednat naše rezervy. Pozitivně ale vnímám i to, že Jirka neodjížděl z krajských přeborů demotivovaný, o čemž hovoří i to s jakou chutí si došel pro zaltou medaili za vítězství z tohoto závodu a rovněž titul Přeborníka Středočeského kraje.
V odpoledním bloku následovaly závody na 200 metrů. Zde se v rámci všech kategorií povedlo hned několik zajímavých osobních rekorů. Tomáš Kučera si mezi dorostneci vedl opět velice dobře a opět mu unikla medaile podobně jako na 60 m velmi těsně, když v celkovém pořadí tohoto závodu obsadil 4. místo. Jeho výkon 23,60 s je ale velmi slibnou devizou do budoucna a pro mě osobně ještě větší devizou je rozhodně jeho pohybový projev, kdy krásně roztočil svoje nohy v průběhu tohoo závodu.
Halový osobák si vylepšil Honza Šmejkal, když na této trati zaběhl 23,63 s, což je v provnání s venkovním výkonem o 4 desetinky pomalejší, ale myslím, že e to adekvátní rozdíl. Současně jsem si jistý, že Honza může předvést ještě lepší výkon.
Osobák na halové dvoustovce zaznamenal i Štěpán Holeček, který proťal pásku v čase 23,27 s a kdyby cíl nevypustil, mohlo by to ještě o nějakou setinku být lepší. Každopádně i zde si výkou cením a v porovnání s venkovním osobákem je to ještě o chlup lepší srovnání než u Honzi.
Druhé stříbrnou medaili přidal do své sbírky Adam Pernica, který si dvoustovkový okruh odběhl za 22,36 s, což je rovněž nový halový osobní rekord. V jeho případě ale daleko výše stavím jeho průběh závodu, z něhož bylo patrné, že je potřeba se na halové zatáčky vyběhat, ale současně bylo pozitivní, že celý závod běžel velmi aktivním způsobem do všech klíčových momentů celé trati.
