Mia překonala na Strahově oddílový rekord a Jana střílela ostrýma.
Sobotními veřejkami 14.2.2026 v Praze na Strahově pokračoval náš závodní víkend. Do Prahy odcestovala pěti členná část naší skupiny na nejkratší sprinterské tratě.
Hned v prvním rozběhu žen však byla diskvalifikována Jana Šafránková za předčasný start. Rozhodčí však se svým rozhodnutím nebyli 100 % přesvědčeni, a tak janě umožnili běžet až v jednom z posledních rozběhů, ale zaplať pánbůh za to, protože Jana využila tento den zřejmě své ostré nabité náboje. Start se jí i v tomto opakovaném běhu náramně povedl a skvěle technicky si doběhla v tzv. sólo běhu pro nový senzační osobák, který posunula už na 7,53 s.
Mia Plačková si v prvním rozběhu, ze kterého byla vyloučenaJanča, doběhla pro jasné vítězstvía na oko to vypadalo jako takový běh "na pohodu". Časomíra ale vyhodnotila výkon 7,53 s a my jsem se mohli radovat rovněž z nového osobáku, ale také nového oddílového rekordu v kategorii dorostenek.
Tím Mia překonala svůj vlastní rekordní zápis z loňského roku, který měl hodnotu 7,55 s. V náseldném finále Mia předvedla další rychlý výkon 7,61 s, ten byla jednoznačně poznamenaný mírným "zaškobrtnutím" cca na 10 metrech trati. I přesto se jedná o velmi rychlý čas.
Adam Pernica předvedl v rozběhu i následném finále velmi vyrovnanou výkonnost (7,07 a 7,04 s), čímž potvrzuje dobrou úroveň trénovanosti. Vzhledem k tomu, že to byl jeden z našich dlouhodobých cílů, který jsme si na náš první rok spolupráce vytyčili, můžeme být v tomto ohledu spokojení.
První běh vypadal u Adama trošku zatuhle a asi to odpovídá i tomu, že jsme měli od posledního závodu 11 dní pauzu, ve které jsme trocu "přitrénovali". Ve finále už ale projev vypadal výrazně čistěji a jiskřivěji.
Martina Ježková se nad překážkami prezentovala dvěma osobáky, když v rozběhu zaběhla 8,88 a ve finále pak ještě ukrojila 2 setiny dolů na 8,86 s. I přesto jsem při hodnocení obou běhů měl jisté výhrady. V prvém běhu Marťa nad třetí překážkou mírně zaváhala, když se jí vyosila vrchní část těla, což mělo za následek korekce v rytmické části v mezeře do čtvrté překážky.
Ve finále pak Marťa předvedla technicky lepší výkon, ale poslední překážka jí nevyšla v zášlapové pozici za překážkou, kde ztratil možnost dobrého odjezdu do cíle. Nicméně za osobák musíme být rádi a věřím, že si Martina může odhodlaně myslet na čas pod 8,8 s.
Jirkovi Synkovi tento závod nevyšel úplně dle představ. V rozběhu jsme se pokusili neopakovat chybu z Czech Indoor Gala, kde si těsně před výstřelem zkoušel bloky, a tak jsme to tentokráte neudělali. Možná ale právě toto načasování bude velmi důležitým, protože chybějící výběh z bloků v rámci rozcvičení tentokrát jednoznačně znamenal jakousi nejistotu, která se zhmotnila ve výběh, kde Jirka valstně bloky ani moc nepoužil. Oproti soupeřům to pak vypadalo, jakoby Jirka vyběhl až po prvním zášlapu. I proto hodnotím výkon 7,14 s jako dobrý rychlostní ukazatel, právě s uváženímtoho, že se nejednaleo de facto o šedestáku z bloků. Následné finále jsme ale raději "odpískali", neboť Jirka pociťoval bolest v oblasti hamstringů a riskovat zranění jsme vyhodnotili jako zbytečné riziko.
