Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jana srazila osobák na Pražských memoriálech.

V pátek 1.7.2022 se v Praze na Slávii uskutečnil letošní ročník Pražských memoriálů. Na tento závod jsme se při začátku letních prázdnin vydali ve čtyřčlenném složení. Jako první nastupoval ke startu Lukáš Soukal, který běžel s reprezentační štafetou 4x100 juniorů. Čtveřice Míka - Raška - Soukal  Ondráček předvedla tentokráte o poznání lepší předávky než před týdnem v Hodoníně. Atmosféra závodu společně s již pokročilým závodním obdobím, kdy všichni kluci mají již dva týdny po vrcholu své sezóny, však k výkonu našeho týmu nebyla nakloněna. Výkon 40,98 s je tedy nejspíše adekvátní těmto okolnostem a rovněž tomu, že se jednalo de facto o sólo závod. Přesto jsem rád, že kluci závod absolvovali, protože jsme tak alespoň když už nic jiného, udělali parádní trénink, na který bychom se stejně museli všichni dostavit. Z pohledu techniky předávek nám vyšly všechny tři a vůbec nejlepší předávka mezi Adamem Raškou a Lukášem Soukalem proběhla v krásné vzdálenosti 26 metrů a na dlouhé ruce. V příštím týdnu nás čeká start v Dubnici nad Váhom, před nímž bychom měli absolvovat krátké soustředění, na němž si všechny detaily ještě dopilujeme.

1raska-soukal.jpg

Dobrou formu prokázala v Praze i Jana Šafránková. Té se na tento závod příliš nechtělo odcestovat, ale přesvědčil jsem jí a jak se později ukázalo, měl jsem "čuch" a dobrý odhad. Jana už v minulém týdnu při MČR v Hodoníně prokázala, že je ve formě, ale tehdy foukl příliš velký vítr do zad. Tentokráte to v Praze taky dost foukalo, ale holky měly štěstí, když větroměr při jejich závodu naměřil +1,3 m/s, a tak se Janča mohla z nového osobního rekordu radovat právě zde, když zaběhla 12,04 s.  Na startu by si to zasloužilo asi více drzosti a vypálit natvrdo hned z bloků, ale zbytek trati už se mi moc líbil, o poznání více než v Hodoníně, kde mi druhá padesátka přišla "spadlá". V Praze se povedlo Janě krásně udržet živý kotníček a hodně mě zaujala rytmická, cílená, efektivní a zároveň nezakřečovaná práce v druhé padesátce. Prostě to "jelo" až do cíle a myslím, že i Janča to vnímala stejně. 

1safrankova.jpg