MORÁVEK ATHLETIC TEAM

Ve čtvrtek 28.9.2017 se v Praze na stadionu Slávie uskutečnilo Mistrovství ČR družstev dorostenců. Náš tým odjížděl na toto utkání s medailovými ambicemi už jen proto, že na předešlé úrovni (Mistrovství Čech) suverénně vítězil. Do bojů na samotném MČR však nastoupili ještě další tři týmy z Moravy a českém týmy, které jsme na domácí půdě před 14 dny v Kolíně na Mistrovství Čech porazily, posílily své řady na poslední chvíli o hostující výborné zahraniční závodníky. Přesto se partě z Kolína, která před dvěma lety dokázala vyhrát v kategorii starších žáků, povedl senzační úspěch a letošní Mistrovství ČR znovu vyhrát. V historii kolínské atletiky je tento tým od včerejška jediným, který dokázal vyhrát MČR dvakrát! 

Při úvodním proslovu, který jsem ke klukům měl ráno v autobuse při cestě do Prahy, jsem kladl důraz především na soudržnost, komplexnost a vyrovnanost týmu. To se nakonec opravdu ukázalo jako klíčové. Žádný jiný tým nedokázal oživit atmosféru závodů tak jako my. Od první do poslední disciplíny jsme byli slyšet a vidět! Fandili si všichni navzájem a kdo někdy dělal nějaký sport, moc dobře ví, jak to závodníka žene dopředu, když ho někdo hecuje. Myslím si, že jsme vyhráli především díky naší semknutosti. To žádný jiný tým nedokázal. A já jsem na to po právu pyšný, protože medaile je sice krásná věc, ale nám se podařilo ještě něco víc.

Pro mě byl tento den dalším fantastickým zážitkem a i když jsem byl nervózní jako pes, moc a moc jsem si to užil. Tohle mě baví a naplňuje moji práci. Kluci, klobou dolů!

V celkovém součtu vyhrál náš tým o pouhých 3,5 bodu. Bylo tak důležité sbírat bodík za bodem. Každý se dal vyvážit cenou zlaté medaile, kterou si nakonec odvezli všichni borci. Na druhém místě se umístil tým z Jižního Města Praha (185,5 b.) a třetí AK Olomouc (177,5 b.). Během dne se bodové pořadí různorodě přelívalo od jednoho k druhému týmu. Doslova infarktové zvraty. Před poslední disciplínou štafetami na 4x400 m bylo již jasné, že zlato padne buď do Kolína nebo Jižního Města. Náš tým byl v mírné výhodě, neboť vedl o 2  body. My jsme však ukázali neuvěřitelnou bojovnost a kluci doslova vypustili duši i v těchto štafetách a zvrátili výsledek ve svůj prospěch. 

Honza Bouma se porval na své hlavní disciplíně 110 m překážek, kde zaběhl 15,09 s a byl trochu zklamaný, že to nebylo pod 15. Okamžitě jsem mu oponoval s tím, že každý bod je důležitý a když si zpětně uvědomím, že na této disciplíně bral 3 body a my jsme vyhráli o 3,5 bodu, tak není co dodat. Další individuální starty jsme se rozhodli u Honzy obětovat ve prospěch silných štafet, což se ukázalo jako dobrý tah. Honza byl členem obou Áčkových kvartet jak na 4x100 i 4x400 m. V té kratší štafetě vybojoval Honza perfektní 2. místo  společně se Standou Jírou, Vojtou Tonarem a Markem Řehákem. Mezi čtvrtkařskými štafetami bojoval společně s Ondrou Hodboďem, Tadeášem Krakuvčíkem, a Marošem Lúžou. Zde se jim podařilo doběhnout na 5. místě. 

Standa Jíra se dokázal po prázdninovém útlumu vrátit do senzační formy. Na 100 m postoupil jednoznačně do finále A, které hodinu poté senzačně ovládl a zaznamenal pro náš tým jediné individuální vítězství, za které se do bodového součtu přičetlo 11 bodů. I to dokazuje kompaktnost našeho týmu, který sice kromě tohoto vítězství, neměl jiného individuálního suveréna, ale celkově brali borci velké body napříč všemi disciplínami. Standa na 100 m zaběhl 11,11 s, což je jeho třetí nejlepší čas této sezóny. Další body dokázal vybojovat ještě na 200 m, když zaběhl těsně za osobákem o tři setiny 22,98 s a umístil se na 9. pozici. Obrovsky platným se ukázal Standa také v A štafetě na 4x100 m.

Pro Tadeáše Krakuvčíka byl závod obrovskou zátěží, neboť nastoupil do závodu na 800 m a poté ho čekal ještě běh na 400 m. Na závěr navíc ještě čtvrtkařská štafeta. V první disciplíně na osmistovce předvedl úchvatně vyspělým projevem senzační nový osobák 2:02,28. Rozumně rozběhnuto, na šestistovce se  začal probíjet do vedoucí skupinky. Posledních 30 metrů měl sice již co dělat, aby dohlédl na cílovou pásku, ale zvládl to! Celkové 5. místo bylo nad očekávání. V dalším závodě na 400 m to na body bohužel nevyšlo, ale senzační výkon ve štafetě mě znovu přesvědčil, že síla týmu je něco, co do vede i při té největší únavě dovést závodníky do tranzu a k suprovým výkonům.

Robin Martinek dokázal, že si dokáže zachovat chladnou hlavu. Ve skoku do dálky zaznamenal výkon 634 cm, což mu vyneslo 7. místo. V trojskoku zapisoval nejdříve dva nezdařené pokusy, což mě pomalu přivádělo do agonie blížící se infarktu, protože právě zde byl Robin velkým favoritem. Nakonec ale nápor zvládl a chladnokrevně třetím pokusem skočil 12,99 m, což znamenalo 4. místo. Už v předchozím stupni týmové soutěže předvedl Robin, že je platným členem štafet 4x400 m a v Praze to znovu prokázal, když zaběhl mezičas 55,0 s v Béčkovém kvartetu.

Tomáš Puczek, který jako svoji první disciplínu absolvoval skok tyč žel poměrně dosti neúspěšně, protože za výkon 250 cm byl až na čtrnáctém místě, dokázal, že ve skoku vysokém je jako ryba ve vodě. Ačkoliv začátek této soutěže provázela zjevně jakási nervozita, byl to opět náš týmový duch, který Půcovi vlil krev do žil. Nakonec se Tomáš tak rozeskákal, že se dostal až na úroveň 193 cm a mohl tak třikrát zkoušet nový osobák. Úchvatné. Obzvláště první pokus byl mňamózní. I Tomáš to tak cítil. Jen ta noha proklatá....Byl jsem ale strašně spokojený. Taky proto, že sám Tomáš byl se sebou spokojený. Za skok vysoký připsal do bodového souhrnu našeho týmu 6 bodů. Ve B štafetě 4x100 m se navíc Půca přičinil o další 2 body k našemu týmu.

Marek Řehák předvedl, že ačkoliv je konec sezóny, dokázal se dostat do senzační formy. Ne že bych mu nějak nevěřil ,ale to, že si na Slávii vytvoří dva sprinterské osobáky, to byla bomba! Na 100 m hladký postup do A finále a v něm absolutně nečekané 2 .místo v novém osobním rekordu 11,14 s.Na dvojnásobné trati asi ještě větší překvapení, protože časem 22,88 s si Mára posunul PB celé 2 desetiny!!! Nečekaně se tak v této disciplíně umístil na 6. místě. A závěrečnou štafetu na 4x100 m si Marek doslova již vychutnával.

Jedním z největších vrcholů byl pro mě na tomto Mistrovství start Jindry Semotama. Ten se na poslední chvíli po červencovém zranění vrátil do týmu a obrovsky mu pomohl. Nejdříve však v dálce zaznamenal třikrát přešlap a následovalo velké zklamání. Okamžitě jsem mu to vymluvil s tím, že každý tým má určité výpadky a proti papírovým předpokladům jsme jeho dálkařským nezdarem nic neztratili. Přesunuli jsme tak okamžitě pozornost do trojskokanského sektoru a zde si to Jindra totálně vzal zpátky, protože si skočil nový osobní rekord 12,71 m. Mě v tu chvíli padla čelist až k zemi. Byly z toho nečekané 4 body za 7. místo. Jindro, jsi bojovník a opět jsi mě o tom přesvědčil! Ve B štafetě 4x100 m to sice na předávce s Kubou Vítkem dosti skřípalo, ale vše dopadlo nakonec dobře a pro tým připluly další 2 body.

Na úplný závěr hodnocení jsem si nechal Štěpána Šance. Kvůli zranění, které ho provází již od začátku sezóny, dnes v týmu absolvoval pouze štafety. To slovo POUZE je v rámci našeho týmu absolutně chybné. Takže oprava: Štěpán absolvoval HLAVNĚ štafety. Protože jsem si nebyl 100% jistý Štěpánovým zdravím, postavil jsem do B štafety 4x100 m, kde se podílel na zisku 2 bodů. Úplný vrchol ale přišel až ve štafetách 4x400 m, kde jsem Šancíka zařadil až do C štafety. Neměl jsem totiž žádné předchozí vodítko, jaký čas je vlastně schopen běžet. Myslím si ale, že to co Štěpán předvedl na svém úseku, všechny přihlížející totálně "rozstřelilo". Ze všech mezičasů z kolínských běžců všech čtvrtkařských štafet, zaznamenal Štěpán druhý nejrychlejší čas 53,1 s. A byla to senzační podívaná, jak se kolínské barvy na tomto úseku prodírali stále a stále dopředu. I když bylo již jasné, že C štafeta bodovat nebude, i komentátor se nechal tímto výkonem natolik unést, že zburcoval celou tribunu k fantastické bouři.  Já jsem v tu chvíli již ztratil hlas, tak jsem jen s úžasem sledoval, jak Šancík tímto během korunoval naše celkové vítězství. Zážitek, který nám již nikdo nevezme!

Kluci ještě jednou díky za neuvěřitelně emocemi nabitý den. Jsme tým!

aaa