MORÁVEK ATHLETIC TEAM

V sobotu 17.5.2025 proběhly v Kolíně krajské přebory jednotlivců kategorií dorostu, juniorů a také dospělých. Za chladného a  s" zejména větrného počasí, bylo složité podat kvalitní výkony. Přesto se nám zadařilo na několika frontách.

Jana Šafránková v soutěži mezi ženami na  metrů neměla konkurenci, ale možná právě to ji dovedlo v rozběhu k uvolněnému výkonu, v němž prolétla cílovou páskou tak, jak si představuji. A odměnou jí to za to byl nový osobní rekord 11,92 s! Radost z osobáku musela ale počat zhruba hodinu, než jsme se dozvěděli samotný výsledek, neboť informační servis tentokrát vůbec nefungoval tak, jak jsme v Kolíně zvyklí.

Každopádně o to byla radost větší, když jsme se dozvěděli, že vítr byl v tomto závodě regulérní +1,8 m/s. Ve finále už Janča běžela de facto jen pro zlato. přičemž opět neměla konkurenci ve svých soupeřkách ideální k souboji tělo na tělo. Zlaté medaile si ale považujeme, právě proto, že za ní stojí osobní rekord.

Nový osobák si z tohoto závodu odnesla i Mia Plačková, která ve finále závodu dorostenka obsadila druhé místo v čase 11,97 s a tím si PB vylepšila o jednu setinku. Z technického hlediska se mi Miiny starty v rozběhu ale zejména ve finále líbily moc. Nádherně výbušné a současně uvolněné pohyby vpřed, na kterých postavila svůj náskok v první polovině trati. Za mě velká zbraň, kterou Mia dokázala vytáhnout do boje.

Marťa Ježková byla trochu zklamaná z výkonu na 100 m překážek, když za osobákem zaostala o 5 setin (14,56 s). Navíc na 9. překážce trochu znejistila díky pádu soupeřky ve dráze vedle ní. Ale to k překážkám patří a je dobře, že závod dokázala dotáhnout do finiše v čase blizoučkou osobnímu rekordu. Jednoznačně z tohoto závodu máme zpětnou vazbu a úkol do nejbližších tréninků, když musíme zapracovat a soustředit pozornost na náběh prvních dvou překážek.  

Martina si poté s odstupem cca 5 hodin zazávodila ještě v trojskoku. Zde se jí narámně zadařilo a předvedla 11,13 m, což je nový osobák. Současně bylo evidentní, že potenciál má Martina na výkon někde kolem 11,50 m, což si myslím, že jsme schopni dotáhnout do zdárného konce.

Každopádně rezervy zde máme a věřím, že najdeme skulinku v naší přípravě, abychom se na toto zaměřili. Marťa si z "krajáčů" odnesla bronzovou medaili za překážky a stříbro za trojskok.

Mezi dorostenci jsem měl zálusk na trojí obsazení ve finále v této kategorii. Nakonec z toho klaplo jen dvojí finálová účast. Štěpán Holeček dokázal v rozběhu zaběhnout výkon 11,27 s, na který ale ve finále po opravdu nepovedeném startu nenavázal (11,46 s). I to je jedna z dovedností, na které musíme pracovat. Rozběh byl ale ze mě suprový od A do Z.

Takže rozhodně nejsem nespokojený. V odpoledním programu a pro sprintery relativně dosti nepříjemně dlouhé pauze s odmlkou 3,5 hodiny běžel Štěpán ještě závod na 200 metrů, kde se mu povedlo zaběhnout solidní výkon, v němž priomě celkem zajímavě vypadal hodně svěže až do úplného cíle. Přiblížil se tak na 4 setiny svému loňskému osobáku a výkonem 23,59 s si zaběhl letošní season best.

Finále si vychutnal rovněž i Honza Šmejkal, který si v rozběhu zaběhl 11,55 a ve finále připsal 11,64 s. U Honzy stále vidím velikou rezervu na technice samotného výběhu z bloků a následně i na pohybu paží v celém průběhu trati. I Honza absolvoval následně ještě dvoustovku, kde byl nasazen do první dráhy prvního běhu. Vítr byl navíc v tomto běhu +3,6 m/s, ale na výkonu z první dráhy se to bohužel  nepropsalo. Přitom jsem ale byl spokojený s Honzovým projevem a beru to tedy jako kvalitní úsek a na osobák to určitě padne v lepších podmínkách.

O jednu setinku uniklo finále Šimonu Kratochvílovi, který v rozběhu podal výkon 11,73 s. Za mě ale vidím největší pozitivum v tom, že Šimon dokázal stabilizovat svoji výkonnost na úrovni kolem 11,7 a lépe, což je v jeho případě v tuto chvíli nejzásadnější.

Ve velikém proťáku na protirovince rozbíhal svůj závod na 300 m překážek Marek Převrátil. Tomu se díky dobré polovině trati povedlo 150ku proběhnout v rychlém mezičase 19,0 s, když závod "napálil", ale na páté překážce přišla dosti fatální kolize, kterou sice ustál, ale rozhodně mu sebrala mnoho sil. Nakonec Marek dokončil závod ve výkonu 40,83 s, což je za mě v tomto větrném počasí za mě dobrý výkon a hlavně s aspektem toho, že závod dokázal dokončit, což jednoznačně hovoří o dobrých morálně-volních vlastnostech. 

Poslední start naší skupiny absolvoval Adam Pernica, u něž jsme vzhledem k tomku, že se jednalo o jeho první letošní individuální start, zvolili trať 200 metrů. Myslím si, že nebýt silného proťáku v první stovce, mohli jsme vidět hodně rychlý čas. Přesto jsem vlastně spokojený už jen za to, že Adam závod dokázal absolvovat bez bolestí zad a také, že dokázal aplikovat uvolněnější projev běhu, který vydržel až do cílové pásky.

Za to si myslím zaslouží největší pochvalu. Čas 22,76 s v těchto studených a větrných podmínkách beru jako velmi sympatický. Stříbrná medaile byla pro Adama příjemnou odměnou.