V St. Pöltenu si Mia vylepšila limit na ME do 17 let oddílovým rekordem 11,68 s a Janča bojovala o season best.
Ve čtvrtek 4.6.2026 využila dvojice sprinterek Mia Plačková a Jana Šafránková příležitost zazávodit si na bronzovém mítinku v rakouském St. Pöltenu. V relativně našlapaném programu rozjeté závodní sezóny jsme nakonec velmi kvitovali tuto příležitost, neboť dráha na tomto vyhlášeném mítinku tradičně nabízí perfektní podmínky pro sprinterské disciplíny.
Mia byla nalosována do prvního ze tří rozběhů, kde si do bloků zaklekla vedle Rebeky Haase, německou vynikající sprinterkou s osobákem 10,94 s a mimo jiné také olympijskou medailistkou. Mia tak měla senzační konkurenci a svůj rozběh dokonale využila nejen tu ale také dobré podmínky, které závod doprovodily. V cíli zaznamenala Mia čas 11,68 s, což je její nový osobní rekord, ale také vylepšený její vlastní dorostenecký rekord. Současně jí chyběla jediná setinka k překonání absolutního kolínského rekordu žen, na který se tedy bude muset ještě počkat. Každopádně mimo tento perfektní čas, jímž si vylepšila svůj limit pro účast na Mistrovství Evropy do 17 let v italském Rieti a pozici v průběžných českých tabulkách, kde se výrazně odpoutala na 2. místo.
Největší radost jsem ale měl z jejího výkonu co se týče technického provedení, protože její běh vypadal opravdu cíleně, plynule, přímočaře a hezky "letěl nad drahou". Mia z toho měla vlastně stejný pocit a to je vždy pozitivní známka, když hodnocení na obou stranách je podobného dojmu.
Ve třetím rozběhu byla nalosovaná Jana Šafránková a té zde nezadařilo rozhodně tak, jak by ona sama chtěla. Čas 11,97 s ji nepotěšil. Pro mě bylo spíše zásadním kritériem její projev především na posledních 40 metrech. Zde se oproti úvodní části, kde to opravdu dynamicky "vylítlo", Jana dostala do tuhého projevu a v cíli to bylo na čase znát. Po rozběhu byla Janča mírně zklamaná a ani informace o postupu do B finále ji nijak nenadchla. V tu chvíli jsem se ji snažil nastavit do módu, že příležitosti se mají využívat a dle podmínek v St. Pöltenu by bylo nemoudré tuto příležitost zahodit.
Ve finále B nakonec Jana opravdu nastoupila a její projev v tomto závodě byl diametrálně odlišný. Soupeřky v drahách vedle Janči ji nakonec dokázaly zdravě motivovat a do cíle se Jana prodrala v těsném souboji v čase 11,90 s, což je její season best. Mimochodem překonání SB byl náš cíl pro tento závod a to se tedy povedlo. Takže hodnocení bylo nakonec pozitivní a domů odjížděla Jana spokojená.
V A finále zažila opravdu kvalitní závod Mia, která se do této vybrané sestavy kvalifikovala svým osobákem z rozběhu. Jedním z cílů pro tento závod bylo projít takto náročným formátem a také zvládnout start vedle tak kvalitních soupeřek. Závod samotný nakonec ověnčila česká sprinterka Karolína Maňasová novým národním rekordem 11,01 s a i další závodnice na medailových stupních vytvořily super kvalitní běh (R. Haase 11,04 s, Isabel Posch 11,10 s v novém rakouském rekordu). Mia si v osmé dráze doběhla pro čas 11,78 s, kterým výsledkovou listinu uzavírala na 8. příčce. Ačkoliv jsme měli s Miou opět podobný dojem a to, že jí druhá polovina už vůbec nechutnala a spadla jí kolena, nakonec z toho byl vlastně letošní její druhý nejlepší výkon. A právě proto je potřeba chápat i tento výkon jako pozitivum současně s faktem, že závod zvládla hlavou a vedle sprinterek evropské špičky se nesložila. Z Rakouska jsme tedy odjížděli spokojení!
