MORÁVEK ATHLETIC TEAM

V sobotu 24.5.2025 jsme na kolínském stadionu hostili 1. kolo 1. národní ligy družstev mužů a žen, na kterém naše domácí celky reprezentovala šestice atletů.

Jako první zasáhl do bojů Jirka Synek, který se po návratu a aklimatizaci z dlouhé výpravy do Číny rozhodl nastoupit pouze k závodu ve skoku do dálky. Zjevně udělal dobré rozhodnutí, neboť v prvních pokusech bylo znát, že se opravdu musí tak nějak "srovnat". Nicméně se u povedlo dostat jak do rychlosti a rovněž na odrazu se stabilizoval, když dolétl na nejhodnotnější výkon 689 cm, kterým zaostal pouze 7 cm za svým nedávným osobákem. Pozitivem bylo i to, že se jednalo o výkon předvedený v šesté sérii, což pochopitelně je dobrou vizitkou. Jirka bral za tento výkon celkové druhé místo v soutěži mužů dálkařů.

Na sprintu 100 m žen jsme měli hned trojí obsazení. Janě Šafránkové se start v rozběhu příliš technicky nepovedl a přesto doběhla ve výkonu 12,19 s, kterým postoupila do A finále. Po doběhu na ní bylo znát, že je ze svého výkonu zklamaná, ale myslím, že ji to zdravě namotivovalo, když ve finále zaběhla další výkon pod hranici 12 vteřin (11,97 s). Pro mě je to dobrý ukazatel s vyrovnanou výkonností. Na dvoustovce se Jana sice běžecky cítila dobře a i na pohled to působila velmi sympaticky, výkon 25,51 s ale nejspíš odpovídá nasazení do první dráhy.

Mia Plačková si na tomto závodě posunula osobní rekord velmi zásadním způsobem. V rozběhu nejprve hladce postoupila z prvního místa za 11,99 s a ve finále navíc stlačila časomíru na nový oddílový rekord kategorie dorostenek 11,87 s! Navíc je to pokořený limit pro start na EYOF (Evropský olympijský festival mládeže), který se koná letos v červenci. Další body pro družstvo přidala Mia ještě ve skoku do dálky, kde technicky sice nepodala moc dobrý výkon zejména při dopadu do doskočiště, ale rozběh a odraz na mě působil naopak velmi elegantně. Výkon 553 cm je jistě dobrou vizitkou a věřím, že při vylepšení techniky dopadu to bude o mnoho dále.

Aneta Bedrnová se jako novopečená trojnásobná mistryně Evropy vrátila v pátek z evropského šampionátu v aerobiku a na jejím výkonu na dráze to bylo znatelné. Zatímco první polovina trati ještě vypadala naprosto svěže a silově, v závěru 100 metrové trati již byla znatelná předchozí únava. S výkonem 12,31 s postoupila Anet do B finále, kde ale již nenastoupila, protože jsme se shodli, že při aktuálním rozpoložení a vnímané bolesti hamstringů nemá smysl cokoliv riskovat.

Martina Ježková vypadala v přípravě pro tento závod velmi dobře. Nakonec ale Marťa před závodem samotným absolvovala výlet do Francie a dlouhé cestování jí rozhodně nepřispělo. Na 100 m překážek vypadal její výkon na startu velmi hezky, ale jaksi bez soustředění a to zřejmě vedlo i ke kolizi hned na druhé překážce, po níž následovalo velké rozhození a závrávorání, po kterém se Martina rozhodla závod již nedokončit. Martě to bylo moc líto, ale v tomto směru si bude muset srovnat všechny priority a zejména začít přemýšlet o sportu nejen jako o zábavě, ale také jako složité množině různých aspektů, které na sebe více či méně navazují a vzájemně se ovlivňují.

Mezi muži startoval ještě Štěpán Holeček, který na 100 metrů postoupil do B finále a myslím, že to pro něj byl velkou motivací. V rozběhu předvedl 11,43 a ve finále 11,38 s, což jsou výkony velmi sympatické  určující jeho případný možný progres. Na dvoustovce vyfasoval Štěpán bohužel 1. dráhu a podobně jako u Janči zřejmě právě tento fakt determinoval jeho možnosti na vylepšení osobních statistik, když zaběhl 23,57 s jen 3 setiny za hranicí PB.

Posledním do party, kdo zasáhl do bojů o prvoligové body byl Adam Pernica, který však v dresu AC Čáslav bojoval za barvy tohoto oddílu. U Adama jsme se rozhodli zvolit start na 200 metrů a myslím, že projevem mě Adam přesvědčil, že dělá kroky správným směrem, když byl jeho projev dynamický ale uvolněný. Výkon 22,44 s je jeho letošním nejlepším. Prvních 120 metrů závodu bylo opravdu krásně vybroušených a výběh ze zatáčky mě hodně bavil. Následně ale v cílové rovince asi trochu fouklo a Adam v závěru na své soupeře ztratil. Nicméně důležité je, že se po závodech a následných štafetách na 4x100 a 4x400 metrů cítil v pořádku a bez bolesti zad, což v Adamově případě chápu jako zásadní moment celého závodního dne.